Z Liťáku až do Bundesligy?

Šestnáctiletý rodák z Litoměřic udělal své první fotbalové kroky právě v našem klubu. V roce 2020 přestoupil do Ústí nad Labem, kde strávil téměř čtyři sezony. Jeho prvním zahraničním angažmá bylo Dynamo Drážďany a 5. července 2026 podepsal smlouvu s Borussií Mönchengladbach až do roku 2029.

Připravili jsme pro vás rozhovor, ve kterém Filip otevřeně mluví o rozdílech mezi českým a německým fotbalem, životě v Německu, studiu němčiny i o cestě, která ho z Litoměřic dovedla až do jednoho z největších klubů Bundesligy.

Filipe, svěř se nám. Jaký je to pocit podepsat profesionální smlouvu s bundesligovým klubem?
Je to neskutečný pocit a splněný sen. Když jsem smlouvu s Borussií podepisoval, proběhla mi hlavou celá cesta od prvních tréninků až po náročný chvíle, kdy se muselo makat. Je to super odměna za tu práci, ale moc dobře vím, že tím to nekončí. Naopak, ta pravá dřina začíná až teď.

Zdroj fotografie: Borussia Mönchengladbach

Do Gladbachu jsi přestoupil z Drážďan, kde jsi odehrál dvě sezony v mládežnických kategoriích. Dokážeš nám popsat hlavní rozdíly mezi českou a německou výchovou hráčů?
Největší rozdíly jsou hlavně v tempu, intenzitě a v tom, jak rychle musíš na hřišti přemýšlet. V Německu neexistuje, že bys nějaký souboj vypustil nebo trénink jenom odchodil. Všechno se jede na sto procent. Zázemí v akademii má neskutečnou úroveň. Úplně všechno se tam řeší do detailu. Od tréninků přes taktiku až po regeneraci a jídlo.

Jak jsi na tom s jazykem? Jsi připravený dávat rozhovory v němčině?
S němčinou to ještě není úplně nejlepší. Rozumím už sice skoro všechno, ale mluvit je pro mě pořád těžší. Mluvím v klubu skoro se všemi anglicky. Náš tým je hodně mezinárodní, takže angličtina se u nás používá fakt dost, možná až jako hlavní jazyk. Rozhovor v angličtině pro mě není žádný problém, v němčině je to zatím trochu horší, ale věřím, že se to zlepší. Chci na své němčině dál makat a posouvat ji.

Co kabina? Bylo pro tebe jako pro Čecha složitější zapadnout do kolektivu?
Vůbec ne. V Německu jsou v kabině na cizince zvyklí, je tam mix kluků z různých zemí. Navíc v Drážďanech jsem byl s dalším českým klukem, tak to bylo na začátku snazší, ale fotbal nás vždycky všechny spojuje. Když na tréninku makáš naplno, držíš s týmem a jsi v pohodě, kluci tě mezi sebe vezmou hned.

Když se vrátíme na úplný začátek, tedy k nám do Litoměřic, co se ti vybaví jako první, když se zmíní FK Litoměřicko?
Vybaví se mi moje úplně první fotbalové krůčky, kámoši a super lidi okolo. První tréninky, kdy jsem začínal kopat do míče, a trenéři, co mě naučili základy a dali mi lásku k fotbalu. Litoměřice jsou pro mě domov a na klub mám hromadu vzpomínek. Vždycky se sem rád vracím.

Na začátku července ses upsal Mönchengladbachu až do roku 2029. To ale určitě není tvůj nejvyšší cíl. Čeho bys chtěl ve své kariéře dosáhnout?
Pravidelně hrát za U19 je pro mě jenom úplný začátek. Nepřišel jsem do Gladbachu na to, abych hrál za juniorku. Můj cíl je se dostat co nejrychleji do áčka. Plán je jasný. Podávat top výkony v U19 a v zimě už odjet na přípravu s A-týmem. A pokud jde o ten vůbec největší fotbalový sen, tak je to jednou si zahrát v Barceloně.

Znáš tajný recept, jak se z malého města dostat až do Bundesligy? Co všechno jsi musel obětovat a jaké překážky jsi musel překonat, abys byl dnes tam, kde jsi? V našem klubu máme spoustu talentovaných kluků a holek, kteří by si jednou chtěli splnit stejný sen. Co bys jim poradil?
Žádný tajný recept na to neexistuje, je to jen o tvrdé práci, disciplíně a o tom si věřit. Obětoval jsem tomu fakt dost. Zatímco šli kámoši ven, já jel na trénink, zápas nebo strávil hodiny na cestách. Není to vždycky růžový, občas jsi unavený a věci nejdou podle plánu, ale prostě nesmíš polevit.

Filipe, děkujeme za tvůj čas. Přejeme ti, ať se ti daří, splníš si všechny své cíle a ať ti slouží zdraví. Jsme na tebe pyšní!